Jiří a Táňa Krutina ze Šitboře: Konec filosofie aneb počátek nového myšlení

Nelze nepociťovat, že se lidstvo na prahu 21. století v dnešní globalizující době tzv. post-moderny a vítězné ideologie kapitalistického neo-liberalismu se svými doprovodnými jevy jako je new age esoterika nahrazující světová náboženství a skutečnou autentickou spiritualitu, nachází ve své nejhlubší krizi. Krizi civilizační, kulturní, politické, ekonomické, sociální, krizi identity a nemoci vztahů k nám samým, k druhým, k přírodě kolem nás i k tomu, co nás přesahuje a spojuje.

Společným jmenovatelem této krize je metafyzická nevědomost a omezené a zastřené vědomí následkem s realitou nesouznících přijatých demagogických a deformačních přesvědčení a z toho plynoucí nedostatek skutečně samostatného svobodného myšlení vyvstávajícího z bezprostředního cítícího vědomí myšlených věcí (gnóze). 

Máme sice alespoň formálně zajištěnou tzv. „svobodu slova“, alespoň teoreticky, ale zcela nám chybí svobodné slovo - schopnost svobodného samostatného kontemplativního myšlení - myšlení nikoliv mentálního „o“ věcech na základě již předem přijatých nesprávných přesvědčeních o realitě, o vědomí, o nás samých, o těle, o vesmíru, apod., ale bezprostřední tělesně cítěné myšlení vyvstávající z hlubokého bytostného naslouchání a tázání se po bytí zkoumaných věcí a událostí, které tvoří jádro a dřeň toho, co lze zvát FILOSOFIÍ či filosofickým myšlením v jejich esenci a skutečném významu těchto slov.

Nedostatek vědomí a impotence myšlení aktuální civilizace se projevuje zejména totalitní diktátorskou vládou nevědomých a nesprávných metafyzických přesvědčení o základním „slovníku“ reality v které žijeme, o vědomí, duši, identitě, těle, vesmíru, prostoru, času, zdraví, nemoci, člověku jako druhu vědomí, o tom, odkud pocházíme, co jsme a kam směřujeme, o zrození, smrti o životě mezi životy a smyslu toho všeho. 

Chybí nám jakékoliv skutečně autentické pravdivostní filosofické ukotvení, které bylo nahrazeno v aktuálním politickém klimatu neo-liberální kapitalistické demokracie totalitní vládou nového náboženství - technologickými vědami, sloužícími výhradně říši peněz jako skutečnému vládci nad všemi státy, jejich národy a jejich jednotlivci. Z toho plynoucí deformující nevědomé myšlení a jednání na individuální i kolektivní úrovni pak přináší všechny ty bolestivé jevy a události, s kterými se člověk i lidstvo samo aktuálně potýká a hledá viníky všude možně, jenom nikoliv v nevědomosti, která nám vládne a kterou dogmaticky bez dotazování přijímáme za skutečnost. Naše vzdělávací soustavy od základních škol po akademické instituce se staly pouze služkou pracovního trhu a nástroji masové indoktrinace, doslova a dopísmene prostředkem „vymývání mozků“. Jedním z těchto projevů je to, co Martin Heidegger nazval koncem filosofie, kterou doprovází relativizace pravdivosti jako základní hodnoty, která je nám nyní vydávána za “osobní svobodu” mít jakýkoliv názor.

Přesto v tomto historickém okamžiku, uprostřed tohoto soumraku lidské civilizace se současně objevuje zcela nový počátek - počátek nového meditativního myšlení, které je současně novým návratem filosofie na její místo jako primární či prvotní základní spirituální-vědy před všemi vědami. Současně v tomto novém myšlení spočívá potenciál pro novou historii člověka a zcela novou lidskou kulturou - kulturu člověka vědomí (homo neotikus). 

Není náhodou, že se tak děje v oblasti geo-politického středu mezi politickým západem a východem a navazuje na poslední ryze české - přesto kvalitativně zcela univerzální filosofické myšlení, které v Čechách a na Moravě ve svých dobách vyvstalo skrze myslitele a filosofy jakými byli Jeroným Pražský (1377 Praha - 30.5. 1416 Kostnice), Jan Amos Komenský (28.3. 1592 Morava - 15.11. 1670 Amsterdam) či moravský rodák Edmund Husserl (8. 4. 1859 Prostějov - 27.4. 1938 Freiburg im Breisgau, Německo).

Kniha má potenciál přivést doslova civilizačn bod obratu, tedy zcela novou civilizaci a historii člověka.